zpět

V Česku je třeba podpořit poptávku po recyklátu, pak bude i víc recyklačních kapacit

29. 10. 2021

Češi skvěle třídí odpad, ale recyklace vázne. Recyklát je tak levný, že se firmám nevyplatí zřídit v Česku nové recyklační kapacity. To se musí změnit, shodli se účastníci diskuse Hospodářských novin. Novou cestu recyklace představuje chemická pyrolýza, která zpracuje i těžko recyklovatelné plasty. Je třeba nastolit nový obchodní model, kdy z lineárního konceptu: vytěžit-vyrobit-použít a odhodit se musí přejít do modelu cirkulárního, kdy se smyčka uzavře.

 

David Vandrovec, generální ředitel kolektivních systémů REMA; Viktorie Vítková, odpadová expertka Cyrkl a Filip Dvořák, generální ředitel BASF CZ.

„Velký problém je v mixu, který vyhazujeme. Například u plastů je největší potíž, že jich je mnoho druhů, a ne všechny se recyklují snadno. Navíc obaly bývají kompozitní, skládají se z více typů plastů, což také jejich recyklaci komplikuje. A zcela zásadním problémem je znečištění. Lidé často do kontejnerů na tříděný odpad hážou věci, které tam nepatří, například mrtvá zvířata, kovy a tak dále,“ řekla Viktorie Vítková, odpadová expertka digitálního odpadového tržiště Cyrkl v diskusi Hospodářských novin, která se uskutečnila v polovině října v sídle HN v pražském Karlíně.

Podle Filipa Dvořáka, generálního ředitele společnosti BASF CZ, která se zabývá mimo jiné inovacemi ve zpracování odpadů, je velkým problémem fakt, že se v Česku v první řadě odpady skládkují a spalují, a recyklace je až na třetím místě (recykluje se zhruba 40 procent vytříděných odpadů – pozn. red.). „Navíc loni došlo k odsunutí zákazu skládkování až na rok 2030. To považuji ze velmi špatnou zprávu pro české oběhové hospodářství,“ podotkl Dvořák.

Chemická recyklace jako jedna z cest

Za dobrou zprávu naopak generální ředitel BASF CZ označil nově platný zákon o odpadech, který počítá s chemickou recyklací odpadů, jež patří mezi právě vyvíjené inovativní metody recyklace. Je odpovědí chemického průmyslu na problém s váznoucí recyklací plastů. Plastový odpad se při termochemických procesech přemění na pyrolýzní olej. Tahle surovina se pak může využít namísto ropy k výrobě nových chemických produktů, které mají stejné vlastnosti jako produkty vyráběné běžným způsobem. Chemická recyklace si umí poradit i s typy plastů, které se klasickou mechanickou recyklací téměř nedají zpracovat. Teď se BASF snaží technologii vylepšit natolik, aby vzniklý pyrolýzní olej odpovídal kvalitě virgin a daly se z něj vyrábět plasty a polymery té nejvyšší kvality.

Zpracování elektroodpadu drhne

Třídit se v Česku dobře daří i elektroodpad, ale i v tomto segmentu chybí recyklační kapacity. Jak v diskusi upozornil David Vandrovec, generální ředitel neziskové společnosti Rema Systém, jež se stará o zpětný odběr elektrozařízení, například solární panely svého zpracovatele vůbec v Česku nemají. „Díky systému sběru dokážeme od občanů získat množství elektrozařízení, jak jsme se zavázali Evropské unii, ale pak nastává zásadní problém, kde a v jakých zařízeních ty odpady zpracovávat. Pokud se tím nebudeme zabývat a nebudeme stimulovat poptávku po recyklované surovině, budeme mít s recyklací velkou potíž. Navíc budeme mít velké náklady na dopravu, což pak zaplatí konečný spotřebitel,“ upozornil Vandrovec.

Dodal, že Česká republika dlouhodobě nepracuje na podpoře poptávky po recyklátu, po druhotné surovině. „Jakmile budeme mít poptávku, budeme schopni zvýšit odprodejní cenu materiálu tak, aby korporace měly motivaci technologie na recyklaci v Česku postavit. Hlavní problém je, že prvotní surovina je často levnější než druhotná,“ podotkl.
Dvořák zmínil, že společnost je na začátku nového obchodního modelu, kdy z lineárního konceptu: vytěžit-vyrobit-použít a odhodit, musí přejít do modelu cirkulárního, kdy se smyčka uzavře, a to, co je nyní považováno za odpad, se opět využije pro výrobu. To je podle Dvořáka jediná správná cesta a je pro ni třeba změna obchodního myšlení i obchodního modelu.

Vandrovec doplnil, že stát, politici, neziskové organizace i nadnárodní výrobní společnosti by měli spotřebitele v cirkularitě vzdělávat a lidé by měli vědět, že výrobek z recyklátu není méně kvalitní než ten vyrobený z prvotního materiálu. Naopak podle Vandrovce může být ještě kvalitnější.

Pouze recyklovat nestačí

Viktorie Vítková v diskusi připomněla, že obrovským problémem je extrémní spotřeba výrobků všeho druhu a že lidé nevidí materiálovou hodnotu toho, co se běžně považuje za odpad. „Recyklace ale není samospásná. Každý se musíme zamyslet nad tím, jakou máme spotřebu a jak přistupujeme k výrobkům, jestli dokážeme zachovat jejich životnost. Pamatuji si na dobu, kdy telefon vydržel spoustu let a dnes mobilní telefon vyhazujeme po dvou letech. Automobil byl dřív na celý život, dnes je to pěti-, šestiletá záležitost,“ zmínila Vítková a dodala, že pokud se lidé budou chovat takto spotřebně, cirkulární ekonomika nebude nikdy fungovat.

Originální článek a video lze najít na webu Hospodářských novin zde…, podcast zde.

Zdroj: článek, video a podcast vyšly v Hospodářských novinách, resp. ihned.cz 26. října 2021.

Přihlaste se k odběru newsletteru!

Dozvíte se vše, co jste kdy chtěli vědět o recyklaci elektroodpadu.

Přihlásit se k newsletteru